Zuzana Wulfken


Můj příběh

Kdo jsem?

Jsem šťastná maminka tří úžasných dcer, které přišly na svět během tří kratičkých let v Německu. 

S využitím technik sebepoznání a osobního rozvoje učím rodiče malých dětí i teenagerů, jak si budovat s dětmi vztah plný vzájemné důvěry, jak si rodičovství užívat a navracet do něj tak potřebnou lehkost a harmonii.

Tucty kurzů a školení v Čechách i v zahraničí, stovky knížek a hlavně hromady praxe. To vše stojí za mými 10 lety zkušeností, které mě dovedly k tomu, že dnes umím s mými nejbližšími komunikovat láskyplně a účinně. Že jsem jako žena, máma, dcera a partnerka nabyla na sebevědomí, klidu a vyrovnanosti. Že si dokážu v životě poskládat priority, mám svůj vnitřní kompas a rodinný život si umím zorganizovat tak, že vše stíhám a rodičovství mi přináší čirou radost.

To vše dnes předávám dalším odvážným ženám, které stojí na prahu neskutečné jízdy a obro-dobrodružství s názvem „mateřství“ a rozhodly se vzít otěže do vlastních rukou.

Jak to u nás vypadá?

Ač nám to s holkami občas zaskřípe, a doma nikdy není nouze o obrovitánské emoce, spory využíváme k tomu, abychom se sladili, lépe poznali, a ještě více sblížili. 

Díky tomu máme s dětmi krásný opravdový vztah, plný něhy, radosti a vzájemné důvěry. Holkám věnujeme čas, pozornost, bereme je vážně, zahrnujeme je láskou a ony nám to vrací tisícinásobně.

Jestli se mi v životě něco daří, tak je to jejich výchova!

Nebylo tomu tak vždycky. Ba naopak. Ještě před několika málo lety byla rodinná pohoda pro mě naprosté sci-fi. Jako rodič jsem se cítila nejistě a dezorientovaně. K tomu se dostanu za chvíli.

Dnes jsem vyrovnaná máma, doma máme šťastného tatínka a radostné sebevědomé děti. Rodičovství si užívám plnými doušky. Z dětí mám převelikou radost a ony z nás. Náš život je naplněn smíchem, blbnutím, spontaneitou, lehkostí. Vnímáme krásu každodenních okamžiků. Děláme si čas na sebe, na to, co je opravdu důležité. Obklopujeme se věcmi, které nám přinášejí radost. Žijeme pomalu.

Kde to vše začalo?

Do Německa jsem se stěhovala v 6. měsíci těhotenství. Děti se nám narodily rychle po sobě. Přesně, jak jsem si naplánovala. O tom, co nás čeká za reálné výzvy a úskalí, jsem neměla ani šajnu. Ze zamilovaného páru s romantickým vztahem na dálku jsme rázem byly pětičlenná rodina. V cizí zemi, bez babiček na hlídání, bez předchozích zkušeností s dětmi a bez přátel.

Poprvé jsme tehdy s mužem žili ve společné domácnosti. Poprvé jsme se učili sdílet finance i starost o domácnost. Do rodinné konstelace jsme vstupovali naivně a nepřipraveni. Ostatně, jako naprostá většina lidí, kteří si děti pořizují. Nepřemýšleli jsme o tom předem příliš. 

No prostě slušný recept na katastrofu! 🙂

Z našich tří roztomilých babies byli mávnutím proutku chodící svéhlaví človíčci s vlastním názorem a silnou vůlí. Děti, které jsme chtěli vychovávat ‚jinak‘, s respektem, ve mě často vyvolávaly pocity bezradnosti, zoufalství, návaly vzteku a agresivity.

To mě velmi zaskočilo. Nerozuměla jsem tomu proč, ač nechci, tak na děti křičím, vyhrožuju, trestám, manipuluju. Z úst mi ve vyhrocených chvílích padaly věty, hrůzy, které jsem naposledy slyšela v dětství. Nevěděla jsem si s dětmi rady.

K tomu se přidal tlak rodiny, u které se mé snahy o respektující výchovu potkaly s dost zásadním nepochopením. Byl to zdroj velkých neshod. Energii mi zároveň brala péče o domácnost, která narůstala geometrickou řadou, a mental load zařizování tísíci a jedné maličkosti kolem dětí.

S rostoucím počtem vyměněných plínek upadala moje počáteční energie a životní elán. Hroutila jsem se pod tíhou odpovědnosti a probdělých nocí. Velmi trpěl náš vztah s mužem. Množily se neshody. Plíživě a nevyhnutelně jsme se jako pár od sebe vzdalovali.

Krize!

Nastalo velmi krušné období, kdy jsem se cítila vyčerpaně, frustrovaně, nenaplněně a bezradně. Chyběly mi sociální kontakty. Chybělo mi uznání a ocenění, které mi dřív dávalo mé skvělé a prestižní zaměstnání u EU. Bojovala jsem s ubíjející nudou a jednotvárností. Chyběly mi inspirující rozhovory s dospělými, s kolegy. Dostávala jsem se skrze děti do izolace.

Jako matka jsem si tehdy sáhla na své pomyslné dno a měla pocit, že ve své roli selhávám. Tolik jsem toužila po rodinné harmonii.

Chtěla jsem se z dětí těšit, ne po nich štěkat. Nechtěla jsem přežívat ze dne na den, ale užívat si s rodinou každou společnou chvilku. Věděla jsem, že to není utopie. 

Chyběla mi však orientace. Chyběl mi know-how.

Rozhodla jsem se věci změnit. A tak jsem začala pátrat. S velkým zájmem jsem nejprve polykala zahraniční literaturu k respektující výchově, kontaktnímu rodičovství, nenásilné komunikaci a dalším tématům s tím souvisejících. Prošla jsem si v zahraničí i v ČR celou škálu odborných kurzů, školení, vzdělávacích programů, a coachingem. V Anglii a Německu, kde jsem se pohybovala, je osvěta a přístup k dětem v tomto ohledu mnohem dál a já informace hltala jak divá.

Táhlo mě to čím dál víc k osobnímu rozvoji, kde jsem postupně nacházela odpovědi na všechny své otázky.

Došlo mi, že děti budou fajn. Změním-li se já sama.

Vykročila jsem tak z pelechu své komfortní zóny a vydala se na trnitou cestu sebepoznání, sebereflexe a práce na sobě. Sebrala jsem odvahu podívat se nehezkým pravdám do tváře. Odhalila a přijala u sebe i ty stránky, které se mi nelíbí a které bych raději schovala za sedmero zámky.

Mateřství se pro mě stalo zlomovým momentem a přerodem k sebepoznání a autenticitě.

Klíčem, který odemkl mé srdce a duši, která do té doby skomírala. Díky dětem jsem se navrátila zpátky k sobě, k opravdovosti, seberealizaci, a vyrovnanosti. Přijala jsem sebe sama a díky tomu mohu dnes přijímat i ostatní.

Zcela zásadně se mi proměnil vztah jak k muži, tak k dětem, s kterými jsem se velmi sblížila. A tím se uzavřel pomyslný kruh.

Dnes

Dnes pomáhám maminkám, které čelí ve vztahu k dětem nebo partnerovi podobným výzvám jako kdysi já. 

Nabízím praktické návody na to:

  • Jak připravit partnerský vztah na výzvy rodičovství.
  • Jak získat zpět svoji životní energii a radost.
  • Jak vrátit pohodu do rodinného soužití a jak si rodičovství naplno užívat.
  • Jak vrátit harmonii do vztahu/manželství.

Krok za krokem ukazuju:

  • Jak budovat s dítětem jakéhokoli věku vztah založený na důvěře.
  • Jak vést děti k samostatnosti a pěstovat u nich zdravé sebevědomí.
  • Jak řešit konflikty mezi sourozenci.            
  • Jak udělat z puberťáka úžasného parťáka, který nejen bere, ale také vám to mnohonásobně vrací.

Komunikace mě živí už od roku 2004. Cenné zkušenosti z náročné práce tiskové mluvčí v evropské politice se mi nyní podařilo krásně spojit se zásadami nenásilné respektující komunikace.

 Know-how, techniky a zkušenosti, které jsem na své barvité cestě nabyla, předávám maminkám malých i velkých dětí skrze program Radostný rodič.

Ukazuju, jak od základu změnit své postoje a návyky, abys doma konečně měla štěstí a pohodu, veselé a samostatné děti, spokojeného partnera, a zároveň dostatek času a energie pro sebe. 

To vše chci nyní předat i tobě!